1Dávida Žoltár.
Hválen bojdi Bôg, pečína moja, kí roké moje včí bojüvati, i prste moje vojsküvati.
2Milošča moja, i grád moj, obramba moja i osloboditel moj; zásloba moja, vu kom se vüpam, i kí mi podvrže lüdstvo moje.
3Gospodne, ka je človek, kâ se kre njega gori vzemeš? ino sin človeči, kâ máraš za njega.
4Človek je spodoben k márnosti; dnévi njegovi so, kak sénca minôča.
5Gospodne, nagni nebésa tvoja i doli stôpi: dotekni se gôr, da se kadíjo.
6Püsti blísk i raztori je; pošli strêle tvoje, ino je sasi.
7Vtégni rokô tvojo z visikosti, ino me obráni: vö me vtrgni z vôd veliki, z rôk tühéncov.
8Njí vüsta včijo márna, i dêsna njíhova je dêsna láži.
9O Bôg! nôvo pesem bom ti spêvao, na desét strünaj bom ti žoltáre popêvao.
10Kí dávaš obládnost Králom, i oslobodíš Dávida slugo tvojega od lüdomorskoga meča.
11Rêši me, ino me oslôbodi zrôk sinôv tühénski, njí vüsta márna gučíjo, i dêsna njíhova je dêsna jálna.
12Da sinôvje naši gori zrastéjo vu svojoj mladosti, kak lêpe mladike; i čerí naše, kak na spodobo kamnov cérkevni vözosêkano kaménje.
13Da naše kámre pune bodo, vödávajôče edno potrêbo za drügov; i ovcé naše plodijo jezero, desét jezér po naši vesnicaj.
14Naši jünci tüčni bodejo. Da nede nikšega kvára, ni zgübička, ni staranja vu naši vilicaj.
15Bláženo lüdstvo, štero se tak má! ali i blážéno, šteromi je Gospôd Bôg.
Who We AreWhat We EelieveWhat We Do
2025 by iamachristian.org,Inc All rights reserved.
