1Molítev Môšeša, moža božega.
Gospodne! tí si obramba naša od pokolênja do pokolênja.
2Prvle, kak so goré stvorjene, prvle, kak je zemla i svêt stvorjeni, si tí Bôg od vek do veka.
3Tí dáš lüdém vmérati, i velíš: prihájajte nazâ, otrôci človeči!
4Ár je jezero lêt pred očmí tvojimi, liki dén včeránji, šteri je míno, i liki stráža nôči.
5Odtečti njim dáš, kak povôdni, i tak so, kak sen, i liki tráva, štera zránjá povêhne.
6Zaütra cveté, ali naskori povêhne, ino se navéčar pokosi, i posêhne.
7Ár mí prêdemo od srditosti tvoje; od čamúra tvojega moremo tak hitro tá pojdti.
8Pred sébe si postavo pregrešênja naša; skrivne grêhe naše na svetlost líca tvojega.
9Záto vsi naši dnévi náglo tá tečéjo od srditosti tvoje: dokončamo lêta naša, liki guč.
10Dnévov lêt naši je sedemdesét lêt, i či naj više príde, tak je osemdesét lêt, i to náj bôgše vnjíh je trüd i nevola, ár hitro miné vrêmen, i mí liki odletímo.
11Što verje, kâ se tí tak krôto srdiš? i što se bojí predtákšov tvojov srditostjov?
12Vči nas prav premisliti ka nám je vmrêti nâ spametnêši jestemo.
13Gospodne, povrni se k nam kak nájprvle i mej smilenost z slugami tvojimí.
14Napuni nás zránja z milosčov tvojov, da bomo spêvali ino se veselíli vse dní naše.
15Obéseli pá nás po eti dnévi, vu šteri si nás nevôlivao: po lêtaj, vu šteri smo hüda trpeli.
16Nazvêsti slugom tvojim činênje tvoje, i díko tvojo sínom človečim.
17I bojdi nad nami lübeznivost Gospodna Bôga našega, i on včíni srečno rôk naši delo med nami; delo, velim, rôk naši včíni srečno.
Who We AreWhat We EelieveWhat We Do
2025 by iamachristian.org,Inc All rights reserved.
