Knige žoltárske 102 - Prekmurian NT & Psalms (1928)(PREK28)

CII. ŽOLTÁR.Pokôre molítev obolnoga i miloščo želejôčega srcá.

1Molítev nevoláka, gda se túži i molbo svojo pred Gospodnom vövlejé.

2Gospodne poslühni molítev mojo, i zezávanje moje prídi pred tébe.

3Neskrivaj líca tvojega pred menom; vu dnévi stiskávanja nagni k meni vüha tvoja: gda bom te zezávao hitro me poslühni.

4Ár so mínoli, kak din, dnévi mojí, i kôsti moje so obgorele kak glavnja.

5Zbito je, i kak tráva posêhnolo srce moje, tak da sem že krüh moj jesti pozábo.

6Od kriča i jéčanja so se mi vsüšile kôsti moje k kôži mojoj.

7Spodeben sem k trstnici vu püstini: k sovi vu püsti mêstaj.

8Verostüjem i sem, kak samni ftíček na strêhi.

9Vsákdén me špôtajo nepriátelje moji: i osmejávci moji preklinjávajo mené.

10Ár jas jêm pepél, kak krüh, i pítvino mojo z skuzami mêšam.

11Od tvojega protênja i srda; ár si me gori zdigno, ino si me doli vrgao.

12Moji dnévi so lêhnoli kak sénca; jas tá sêhnem kak tráva.

13Ali tí Gospodne, ostáneš na veke, i spômenek tvoj od národa do národa.

14Stani dönok i smilüj se nad Šionom; ár je cajt smilenost činiti ž njim, geto je prišla vöra odločena.

15Ár slugi tvoji dopádnenjé májo vu njega kaménji; i nad práhom njega se smilüjejo.

16Da bi se bojali poganje iména Gospodnovoga, i vsi králove zemlé díke tvoje!

17Kâ je Gospôd zozídao Šion, i skázao se je vu díki svojoj.

18Kâ se je zgledno na molítev ostávlenoga, i nej je zavrgao prošnje njegove.

19Tô spísano bode za pridôči odvêtek, da lüdstvo, štero de potom stvorjeno, hválilo bode Gospodna.

20Ár gléda z svoje svéte visíne: Gospôd gléda z nebés na zemlo.

21Da bi slíšo zdühávanje vôzníkov, i rêšo otroke smrti.

22Da bi oni predgali v Šioni imé Gospodnovo, i hválo njegovo v Jerušálemi.

23Gda se vküp správijo národje, i králevstva, naj slüžijo Gospodni.

24On oslabi na pôti môč mojo, on prekráti dní moje.

25Erkao sem: Bôg moj, nevzemi me vkraj na sredíni dnévov moji; lêta tvoja trpíjo na veke.

26Tí si od začétka zemlo grüntao i nebésa so rôk tvoji reja.

27Ona prêdo, ali tí ostáneš: ona vsa obstarajo, liki gvant: kak odetel, je premêniš, i ona se zpremeníjo.

28Tí pa on isti ostáneš, i lêta tvoja se nigdár nedokončajo.

29Otroci slugov tvoji ostánejo, i semen njíhovo de pred tebom vgájalo.

Blog
About Us
Message
Site Map

Who We AreWhat We EelieveWhat We Do

Terms of UsePrivacy Notice

2025 by iamachristian.org,Inc All rights reserved.

Home
Gospel
Question
Blog
Help