Knige žoltárske 36 - Prekmurian NT & Psalms (1928)（PREK28）

XXXVI. ŽOLTÁR.Molba i tožba prôti hüdim skazlivcom.

1Žoltár Dávida, slugo Božega, k naprêspêvanji.

2Erčeno je, od zločastnosti neverni z grünta srca mojega: nega bojazni Bože vu njem.

3Ár či se skažüje z očmí, kak, da bi odürjávao zločastnost nestanoma;

4Rêč vüst njegovi je krívica i jálnost; nešče razmeti, kâ bi dobro delao.

5Krivico zmišláva na posteli svojoj, trdno obstojí na nêdobroj pôti, nepopüstí od hüdoga.

6O Gospodne! milost tvoja do nebés doségne, i istina tvoja do oblákov náj víšiši.

7Pravica tvoja stojí, kak goré Bože; i sôdba tvoja, liki náj vékša globočína. – Gospodne tí zmoreš človeki i živíni.

8Kak drága je milosča tvoja, o Bôg! I sinovje človeči se vu sénci perôt tvojí vüpajo.

9Opojeni do od obilnosti hiže tvoje: z potokom násladnost tvoji je napojíš.

10Ár je pri tebi vretina žitka: vu svetlôsči tvojoj vídimo svetlost.

11Rasprestri milosčo tvojo nad onimi, kí tebé poznajo, i právico tvojo nad onimi, kí so právoga srca.

12Naj me nezakláči nôga gizdávca, ni rôka nepobožnoga me nesühne.

13Tam naj spádnejo činéči hüda, ino se naj vržejo, da več stánoti nedo mogli.