1Dávida Žoltár k naprêspêvanji.
2Nebésa glásijo díko Božo, i krepkost nébe nazvesčáva rôk njegovi delo.
3Eden dén právi tomi drügomi, i ta edna nôč glási tô toj drügoj.
4Nega rêči ni govorênja, gde se njí glás čüo nebi.
5Njí rüm tá leti po vsê držélaj, i reči njihove na konce svêta. On je sunci stánek zgotovo vu nji.
6I ono vözhája, liki ženin, z kámre svoje: veseli se, kak jünak na bêžanje po pôti svojoj.
7Ono gori zíde na ednom kráji nébe, i beži okôli do onoga istoga kraja, i nika neostáne skrito pred toplôčov njegovov.
8Právda Gospodna je popolna, črstvo činí düšo: Gospodna svedostvo je stanovito, i môdre činí te prôste.
9Skončanja Gospodna so práva, i razveselijo srce: zapôvedi Gospodna so svetle, i presvêtijo očí.
10Bojazen Gospodna je čísta, i ostane na veke: sôdbe Gospodna so istinske i pravične vsegavêč.
11Dragša od zláta, i vnogo čistoga zláta; i slájša od méda i mestovjá méda.
12I sluga tvoj se po nji presvêti; vu njí zdržávanji je veliki nájem.
13Što zná kelikokrát zfali? odpüsti mi i te skrivne grêhe.
14Obari slugo tvojega i od ti zvišeni, naj neládajo nad menom; tak bom nepokárani i čísti od vnogo grêhov.
15Naj se dopádne tebi govorênje vüst moji, i misli srca mojega pred tebom, Gospodne, pečína moja i Odküpitel moj!
Who We AreWhat We EelieveWhat We Do
2025 by iamachristian.org,Inc All rights reserved.
