K Korintušáncom II 10 - Prekmurian NT & Psalms (1928)（PREK28）

X. TÁL.I. Zagovárja se prôti krivim Apoštolom 1–11.II. Mêri se k mertüki od Bogá dánomi 12–18.I.

1Sám pa jas Pavel prosim vás po krotkosti i milostivnosti Kristušovoj, kí sem nazôči ístina ponizen med vami, ôzdaleč sem pa srčen k vám.

2Prosim pa vás: naj se nazôči bodôči ne podrastim zvüpaznostjov, z šterov míslim ka smejm prôti níkim; ki tak mislijo od nás; líki, da bi pôleg têla hodili.

3Ár, či gli vu têli hodimo; dönok se pôleg têla ne vojsküjemo.

4(Ár rožjé našega vojsküvanja je nej telovno: nego zmožno v Bôgi na porüšanje trdni mejst.

5Zkim rüšimo pomišlávanja i vso visokost, štera se zvišáva prôti spoznanji Božemi: i vlovleno pelamo vso misel na pokornost Kristuši.)

6I gotovo mámo zadomeščánje prôti vsoj neokornosti: gda se spuni vaša pokornost.

7Tá pred očmí glédate li? Či je što gvüšen; ka je Kristušov: té si naj zmísli sám vu sebi; kaj, liki je on Kristušov, tak smo i mí Kristušovi.

8Ár, či bom se i obilnêše kâ hválo znašov oblástjov, štero nám je dáo Gospôd na pobôgšávanje i nej na opüščávanje vaše, ne osramotim se.

9Naj se ne vidim: liki da bi vás strašüvao po listáj.

10Kâ listovje istina, praj, so žmetni i zmožni: očivesnost pa têla je nemočna i rêč za nikoj.

11Kí je tákši: naj premísli; kaj, kákši smo vrêči po listáj ôzdaleč, tákši smo i nazôči vu deli.

II.

12Ár se ne smejmo k têm dêvati, ali priglihávati: kí se samí hválijo. Ali tisti, ki sámí sebé vu sebi mêrijo i samí sebé k sebi priglihávajo, nikaj ne razmíjo.

13Mí se pa brezi mertüka ne hválimo: nego poleg mertüka regule, štero nám je Bôg vdêlo na mero; da smo i notri do vás doségnoli.

14Ár nej, liki da bi nê doségnoli k vám, se nategüjemo: ár i do vás smo prišli vu Kristušovom Evangeliomi.

15Ne hválimo se brezi mertüka vu lücki delaj: vüpanje pa mámo, kaj, gda zrasté vera vaša, po vami se zvísímo pôleg regule naše, na obilnost.

16Naj se i tam vtisti držélaj, štere so od vás tá prêk, Evangeliom nazviščáva; naj se vu lückoj reguli, liki v tisti, štera so že gotova, ne hválimo.

17Kí se pa hváli: vu Gospodni se naj hváli.

18Ár je nej tisti, ki sám sebé hváli, sküššeni: nego, šteroga Gospôd hváli.