Oznanost 2 - Prekmurian NT & Psalms (1928)（PREK28）

II. TÁL.List pisaniI. v Efezuš 1–7.II. Šmirno 8–11.III. V Pergamon 12–17.IV. V Tiatiro 18–29.I.

1Angeli Efezánske cérkvi píši: tô veli, kí ti sedem zvêzd drží vu dêsnoj svojoj i hodi na srêdi ti sedem zláti posvečnjekov.

2Znám dela tvoja i činênja tvoja i znášenje tvoje, i ka nemreš nositi te hüde: i sküso si one, ki právijo, ka so Apoštolje, i nej so; i najšao si je lážce.

3I neso si i znášanje máš i za iména mojega volo si se trüdijo i nej si obtrüdo.

4Ali mám níkaj prôti tebi eto: ka sí tvojo prvo lübézen nihao.

5Spômeni se záto odkud si vö spadno i povrni se i ta prva dela čini. Či pa nej: prídem ti hitro i kraj sünem tvoj posvečnjek z svojega mesta; či se ne povrnéš.

6Ali tô máš; ka odürjávaš dela Miklošáncov: štera i jas odürjávam.

7Kí má vühá: naj poslüša, ka Düh právi cérkvám. Tomi, ki obláda, dám jesti z toga žítka drêva; štero je na srêdi paradižoma Božega.

II.

8I angeli Šmirnánske cérkvi píši: eta právi te prvi i te slêdnji, ki je bio mrtev i ožívo se je.

9Znám tvoja dela i nevôle i siromaštvo (ali bogat si) i preklinjávanje oni, kí se za Židove zovéjo i nej so; nego správišče Šatanovo.

10Nikaj se ne boj toga, štera boš trpo. Ovo vrže níke z vás vrág vu temnico; naj se sküsite; i bodte meli nevolo desét dni. Bojdi veren notri do smrti; i dám ti žítka korôno.

11Kí má vühá: naj poslüša, ka Düh veli cérkvám. Ki obláda; ne vrazí se od te drüge smrti.

III.

12I angeli vu Pergami bodôče cérkvi píši: eta velí, ki má meč na obá kraja ostri.

13Znám tvoja dela i gde prebívaš; tam gde je Šatanov stolec: i držíš imé moje i nej si zatájo vero mojo i vu dnévi, v šteri je Antipaš, ov moj veren svedok, kí je vmorjeni pri vás, gde šatan prebiva, smrt pretrpo.

14Ali mám prôti tebi edno malo tožbe: ka máš tam tákše, kí návuk Bálaámov držijo; kí je včio Baláka spáko metati pred sini Izraelske, ka bi jeli bolvanom djána i praznüvali.

15Tak tüdi máš i tí, ki návuk Miklošáncov držíjo: šteroga odürjávam.

16Povrni se. Či pa nej: prídem ti hitro; i bojüvao bom se ž njimi z mečom vüst moji.

17Ki má vüha: naj poslüša, ka pravi Düh cérkvám. Tomi, ki obláda, dám jesti z te skrite manne: i dám njemi kámčec bêli i na kámčec imé nôvo napísano; štero nišče nezna; nego té, ki je vzeme.

IV.

18I angeli, kí je vu Tiatirišáncov cérkvi, píši. Eta veli Sin Boži, kí má oči svoje, liki plamén ognja, i nogê njegove so prispodobne kleščéčemi medi.

19Znám tvoja dela i lübézen i slüžbo i vero i znášanje tvoje i ta prva dela tvoja, i ta slêdnja šteri je več od ti prvi.

20Ali mám prôti tebi edno malo tožbe; ka niháš ženi Jezabel, štera se za prorokico právi, včiti i zapelávati moje sluge, kurváriti i bolvanom djána jesti.

21I dáo sem ji vrêmen; naj se povrné svojega kurvêštva: i nej se je povrnôla.

22Ovo jas jo vu postelo vržem; i, kí ž njôv praznüjejo, vu veliko nevolo; či se ne povrnéjo z dêl svoji.

23I njé sini z smrtjov vmorim: i spoznajo vse cérkvi; ka sem jas, ki zgrüntávam obisti i srcá, i dám vám vsákšemi pôleg dêl vaši.

24Vám pa velim i tim drügim vu Tiatiri; kíkoli nemajo té návuk i ki so nej spoznali šatanove globočíne, liki velíjo: ne vržem na vás drügo bremen.

25Dönok, ka máte, držte: dokeč prídem.

26I, kí obláda i kí zdrži do konca dela moja, dám njemi oblást nad poganmi.

27I pásao je bode z železnov šíbov, i liki ilojčna posôda se vküp sterejo; liki sem i jas vzéo od Očé mojega.

28I dám njemi zorjánsko zvêzdo.

29Kí má vüha: naj poslüša, ka Düh veli cérkvám.