Oznanost 7 - Prekmurian NT & Psalms (1928)（PREK28）

VII. TÁL.I. Z Židovov odebráni zapečáčanje 1–8.II. Spoganov odebráni veliko bláženstvo 9–17.I.

1I potom sem vido štiri angele stojéče na štiri kíkláj zemlé: zdržávajôče štiri vötre te zemlé: naj ne píše vöter na zemlo, niti na môrje, ni na nikše drevje.

2I vido sem drügoga angela gori idôčega od sunčenoga hoda, ki je meo pečat žívoga Bogá: i kríčao je z velikim glásom tim štiram angelom; šterim je dáno škôditi zemli i môrji.

3Erkôči: ne škôdite zemli, niti môrji, niti drevji; dokeč ne zapečátimo sluge Bogá našega na čeli njihovom.

4I čüo sem račún ti zapečáčeni stô štiridesét i štiri jezero zapečáčeni zevsákšega plemena sinôv Izraelski.

5Z plemena Judovoga dvanájset jezér zapečáčeni: z plemena Rúbenovoga dvanájset jezér zapečáčeni: z plemena Gádovoga dvanájset jezér zapečáčeni.

6Z plemena Ašerovoga dvanájset jezér zapečáčeni: z plemena Neftalimovoga dvanájset jezér zapečáčeni: z plemena Manaššešovoga dvanájset jezér zapečáčeni.

7Z plemena Šimeonovoga dvanájset jezér zapečáčeni: z plemena Leviovoga dvanájset jezér zapečáčeni: z plemena Išašharovoga dvanájset jezér zapečáčeni.

8Z plemena Zabulonovoga dvanájset jezér zapečáčeni: z plemena Jožefovoga dvanájset jezér zapečáčeni: z plemena Benjaminovoga dvanájset jezér zapečáčeni.

II.

9Po tom sem vido: i ovo lüdstva vnogo, šteroga je nišče nej magao zračúnati zevsega národa i plemena i jezika stojéči pred králevskim stôcom i pred Ágnecom, oblečeni vu dúge bêle srakice i pálme v rokaj njihovi.

10I kričéči z velikim glásom govoréči: zveličanje Bôgi našemi tomi sidéčemi na králevskom stôci i Ágneci.

11I vsi angelje so stáli okoli toga králevskoga stôca i ti starišov i štiri stvár: i spadnoli so doli pred králevski stolec na obráz svoj, i molili so Bogá.

12Govoréči: Amen, blagoslov i díka i modrôst i hvála i poštenjé i zmožnost i môč Bôgi našemi na veki veke. Amen.

13I odgôvoro je eden zti starišov govoréči meni: ti odeti vu bêle dúge srakice što so i odkec so prišli?

14I erkao sem njemi: Gospodne, ti znáš. I erkao mi je: eti so, kí so prišli zte velike nevôle, i ôprali so srakice svoje i obêlili so gvant svoj vu Ágnecovoj krvi.

15Záto so pred králevskim stôcom Božim, i slüžijo njemi dén i nôč vu cérkvi njegovoj: i te sedéči na kràlevskom stôci bode med njimi prebivao.

16Ne bodo lačni, niti žédni več, niti ne spádne na njé sunce, ni nikša vročína.

17Ár te Ágnec, kí je na srêdi králevskoga stôca, je pásao bode i vodo je bodo k živoga stüdenca vodám: i dolizbriše Bôg vse skuzé ž njihovi ôči.